{FG14}{C FF640100}Vagram\
{FC12}{C FF707070}Typ: {C FF100801}Bitva
\
{FS} 
\
{FC12}{C FF707070}Popis:{C FF100801} Vsledky bitvy u Aspenu a Esslingu (od 21. do 22. kvtna roku 1809) byly skliujc: rakousk armda nebyla poraena a pro Napoleona stle pedstavovala hrozbu. Ztrty v adch francouzskch vojk a velitel pitom byly velmi tk. Pln nov bitvy stle potal s vytvoenm pevnho pedmost na severnm behu Dunaje, ale nyn bylo tk dopracovat jej do hloubky. Umstn stavenit kiovatky mlo zabrnit prjezdu neptelskch zpalnch lod a zastt tajemstvm dobe pipravenou dezinforman kampa. Jejm clem bylo oklamat Rakuany a skrt Napoleonovy dal tahy. Velkovvoda Karel a jeho tb toti vili, e k toku dojde na tomto mst, a horenat budovali opevnn pro sv jednotky.\Mosty vak byly ve skutenosti postaveny n po proudu a msto vsadku pedsunutch gard bylo ped Rakuany skryto nm ostrovem. Brzy rno 5. ervna provedla francouzsk armda neekan tok a zaala vytlaovat Karlova vojska od eky. Bitva vak byla dlouh a urputn. Veer bylo jasn, e dn strana nevyjde ze stetu vtzn, a nsledujc den dolo k mnoha kritickm okamikm jak pro Rakuany, tak Francouze. Nakonec tok MacDonaldova sboru a mladch gard i pes tk ztrty prorazil neptelskou formaci stedem a donutil Rakuany ustoupit. Dva dny boj znamenaly pro Velkou armdu znan ztrty: kad tvrt vojk padl nebo byl tce zrann. Ztrty Rakuan nebyly o nic men.
\
{FS} 
\
{FC12}{C FF640100}Podmnky pro vtzstv:{C FF100801} Rozptylte neptelsk jednotky nebo je donute vyklidit strategickou pozici.
\
{FS} 
\
{FC12}{C FF640100}Podmnky porky:{C FF100801} Budete poraeni, jakmile ztratte vechny sv jednotky nebo oblast obsad neptel.
